Odklon od skládkování komunálních odpadů

Odklon od skládkování komunálních odpadů – největší výzva OH uplynulých desetiletí 

V důsledku evropské legislativy stojí české obce před dvěma výzvami v oblasti odpadového hospodářství v nejbližších letech. Rostoucí požadavky na efektivní nakládání s odpady a zákonný limit odděleného soustřeďování komunálních odpadů obcí k materiálovému využití, který stanovuje § 59 zákona č. 541/2020 Sb. (60 % produkce do r. 2025, 65 % produkce do r. 2030), vyžadují zásadní zlepšení třídění komunálních odpadů v obcích. Zákon č. 541/2020 Sb. také přináší postupné navyšování poplatků za ukládání odpadu na skládky, což má obce motivovat ke snížení množství směsného komunálního odpadu („SKO“). Od roku 2030 bude navíc zakázáno skládkování odpadů s výhřevností nad 6,5 MJ/kg, tedy prakticky všech komunálních odpadů („KO“) a velkého množství dosud skládkovaných odpadů ze všech odvětví hospodářství. Tato legislativa nutí obce hledat alternativní řešení, jako je energetické využití odpadu nebo jeho materiálová recyklace. Je třeba si jasně říci, že tato legislativa je nezvratná a nebude s jistotou revidována ve prospěch pokračování skládkování, protože do zajištění budoucího energetického využití KO směřují obrovské částky veřejných zdrojů a je také propojeno s transformací teplárenství. K tomuto tématu přinášíme postupně sérii článků.

Současná situace a výzvy 

Podle dostupných dat se podíl odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu v obcích za poslední tři roky zvyšoval. Nicméně limitu stanoveného pro rok 2025 nyní dosahuje jen velmi malá část obcí. Za roky 2021 – 2023 došlo v ČR ke zvýšení o 2,5 procentních bodů a tímto tempem nárůstu (pokud je vůbec udržitelné) by do r. 2030 bylo odděleně soustřeďováno k materiálovému využití cca 53 % KO. Zároveň v období po r. 2023 dochází k útlumu finanční podpory z OPŽP pro investice do rozvoje OH obcí, kdy tato podpora byla v uplynulých téměř 20 letech hlavním motorem investic do zlepšení nakládání s KO. Není Proto realistické očekávat, že zákonem požadované úrovně 60 a 65 % odděleně soustředěných KO obcí v letech 2025 a 2030 mohou být v průměru všech obcí splněny.   

Stejně tak není realistické očekávat významnější pokles produkce KO, respektive zbytkových nevytříděných KO, které od roku 2030 nebudou smět být skládkovány a tedy budou využívány energeticky. V posledních dvou letech sice došlo k mírnému poklesu produkce KO, pokračování tohoto trendu se ovšem vzhledem k trajektorii vývoje v posledních 10 letech jeví jako poměrně optimistické a spíše můžeme očekávat určitou stabilizaci produkce nebo další vzestup spolu s oživením hospodářství po covidové depresi. Produkce KO dle dat Eurostat a VISOH2 vzrostla mezi lety 2014 a 2023 o 226 kg/obyv. (téměř 75% nárůst) a zvyšovala se kontinuálně téměř po celé toto období na úroveň, která je typická pro řadu vyspělých evropských zemí. Nezanedbatelné je také množství průmyslových odpadů, které jsou energeticky využitelné, ale v současné době končí na skládkách. Faktorem, který bude působit proti nárůstu produkce KO, je pravděpodobný nevýznamný pokles počtu obyvatel ČR o přibližně 150 tis. obyvatel do roku 2030. (https://csu.gov.cz/produkty/projekce-obyvatelstva-ceske-republiky-2023-2100 ). Při daném tempu vývoje separace bude dle našich výpočtů při stagnaci produkce KO a při udržení tempa nárůstu separace využitelných složek KO mezi lety 2021 – 2023 nutno v roce 2030 energeticky využít 3,1 až 3,3 mil. t nevytříděných KO a podobných odpadů ročně. Prognózovaný pokles počtu obyvatel by tato čísla mohl snížit jen o řádově několik desítek tisíc tun/rok. Kapacita současných spaloven KO nedosahuje ani 1 mil t odpadů za rok. 

Možnosti řešení 

První volbou obce by měla být podpora předcházení KO a zvyšování odděleně soustřeďovaných odpadů a snižování nevyužitelných odpadů. Toho lze dosáhnout mixem opatření v práci s veřejností, zlepšování infrastruktury a řízení odpadového hospodářství. Ve všech těchto oblastech nabízí Odpadová poradenská s.r.o. svoji technickou pomoc. 

Zavedení účinného shromažďovacího a svozového systému 

• Door-to-door systém (účinné, avšak finančně náročné a vhodné především pro zástavbu RD a novou zástavbu vybavenou prostory pro OH) 

• Optimalizace sběrné sítě (senzorická řešení pro hlídání zaplněnosti nádob v kombinaci se svozy „na objednávku“, optimalizací svozových tras nebo racionalizací velikosti stanovišť nádob zajišťuje trvale dostupnou sběrnou síť při minimálních nákladech na svoz) 

• Technologické inovace by neměly jít proti efektivity systému svozu (platby za KO podle hmotnosti odpadů nemotivují ke snížení četnosti přistavování nádob a zatěžují svoz dodatečnými náklady) 

Osvěta a vzdělávání 

• Důsledná podpora ekologického vzdělávání dětí 

• Vícekanálový marketing správného třídění  (internet, odpadové kalendáře, místní tiskoviny, direct mail, sociální sítě) 

• Komunitní akce: Organizace re-use dnů nebo vzdělávacích workshopů o správném třídění odpadu zvyšuje povědomí občanů o důležitosti recyklace. 

• Motivační programy: Zavedení systému PAYT (Pay-As-You-Throw), kdy občané platí podle kapacity nádob nebo nejlépe konkrétního objemu směsného odpadu, motivuje k lepšímu třídění. 

Podpora cirkulární ekonomiky 

• Re-use centra: Zřízení center pro opětovné využití výrobků (např. nábytek, textil) prodlužuje životní cyklus výrobků a snižuje množství odpadu. 

• Upřednostnění znovupoužitých nebo recyklovaných materiálů ve veřejných zakázkách. 

Financování rozvoje OH 

• Dosahování přiměřených nákladů důsledným plánováním, pečlivým zadáváním a řízením služeb svozu, možnost využití úspor na financování rozvoje OH 

• Možnosti využití dotací: Operační program Životní prostředí (OPŽP) a Národní plán obnovy (NPŽP) nabízejí finanční podporu na projekty zaměřené na prevenci vzniku odpadů, modernizaci sběrných dvorů či nákup technologií. 

• Optimalizační studie EKO-KOM: Analýzy podporované společností EKO-KOM pomáhají obcím identifikovat slabiny v systému třídění a navrhnout konkrétní opatření ke zvýšení efektivity. 

Co s nevytříděným energeticky využitelným komunálním odpadem? 

I přes veškerou snahu o zvýšení podílu třídění zůstává část odpadu, která není recyklovatelná – zejména směsný komunální odpad (SKO) a objemný odpad. Pro tyto druhy odpadů bude po roce 2030 nezbytné zajistit koncová zařízení, která umožní jejich materiálové nebo energetické využití. 

ZEVO 

Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) představují klíčovou infrastrukturu pro nakládání s nerecyklovatelnými odpady. Tato zařízení umožňují přeměnit odpad na energii ve formě tepla nebo elektřiny, což minimalizuje potřebu skládkování. V ČR jsou aktuálně v provozu 4 a dalších 12 se plánuje. 

Liky na výrobu TAP 

Alternativou k přímému spalování je úprava odpadu (z vytříděných složek komunálního a průmyslového odpadu) na tuhá alternativní paliva (TAP), a jeho následné využívání jako palivo primárně v multipalivových kotlích v teplárenském průmyslu.  

Hrozící deficit kapacit a další kroky 

Česká republika bude do budoucna čelit významnému deficitu kapacit zařízení pro energetické využití odpadu. I v nepravděpodobném případě, že by se podařilo do roku 2030 uvést do provozu všechna plánovaná zařízení navíc k nyní provozovaným ZEVO a linkám na TAP, budou v systému chybět koncová zařízení pro energetické využití několik set tisíc tun odpadu ročně. Obce by měly již nyní začít plánovat, jak zajistí likvidaci nevytříděného odpadu po roce 2030. To zahrnuje nejen identifikaci vhodných koncových zařízení, ale také přípravu finančních zdrojů. Tomuto tématu se budeme věnovat v dalším článku.