Rozbory směsných komunálních odpadů

Zjednodušený postup vzorkování, rozborů a analýz SKO pro posouzení účinnosti separace a vlastností odpadů

Úvod

Metodika rozborů směsných komunálních odpadů („SKO“) vychází z postupů využitých ve výzkumném projektu SP/2f1/132/08 „Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání“, fi­nančně podpořeném MŽP („národní rozbory SKO“). Postup rozborů je zjednodušený tak, aby bylo prakticky možné rozbory provádět v jed­notlivých městech za přijatelných nákladů. Počet rozborů je snížen ze 12 měsíčních na 4 sezónní (jaro – léto – podzim – zima). Rozbory je nutné provádět po dobu celého roku, aby byly zohledněny sezónní výkyvy skladby odpadů. Počet vzorkovaných zástaveb je redukován na dva hlavní typy (sídlištní, rodinná). Rozlišují se dvě velikostní frakce (> 40 mm, 0-40 mm). To umožňuje provedení celoročních rozborů za částku kolem 100 tis. Kč, konečná výše nákladů je ovlivněna zejména rozsahem případných chemických a fyzikálních analýz vytří­děných složek SKO.

Vybavení

Pro provádění rozborů je potřeba dostatečně velká zpevněná volná plocha, kolový nakladač, síto o velikosti oka 40 x 40 mm, velkoobjemový kontejner (minimálně 10 m³) pro nadbytečné odpady, dostatečný počet nádob ideálně o ob­jemu 240 l (cca 15 ks), něko­lik věder (cca 20 l), ochranná plachta, váha (váživost mini­málně 100 kg), lopaty a ochranné pomůcky. Dále je potřeba 4 – 5 pracovníků pro ruční třídění odpadů a manipulaci se vzorky.

Příprava vzorků pro rozbory

Před samotnými rozbory se stanoví konkrétní části zástavby (sídlištní, rodinné), z nichž se bude vzorek odebírat tak, aby byly typické pro celé město. U měst, kde je za­stoupení daného typu zástavby co do počtu oby­vatel nevýznamné (do 10 %) je možno tento typ zástavby zanedbat a vzor­kovat jen dominantní typ zástavby. Velikost vzorko­vané svozové oblasti se volí tak, aby se pohybovala kolem 1 – 2 tis. obyvatel, což dává velikost hlavního vzorku kolem 2 – 4 tun SKO (jedno svozové vozidlo). Hlavní vzorek vznikne svezením odpadů ze vzorkované oblasti.

Postup přípravy reprezentativního vzorku

Z hlavního vzorku o předem známé hmotnosti (zvážení na vozidle) svezeného z vybrané zástavby je pomocí nakladače metodou kvartace vytvořen reprezentativní vzorek. Při kvartaci se hlavní vzorek rozdělí na 4 stejné hromady (čtvrti – jako koláč). Dvě protilehlé hromady se odstraní, zbylé se promí­chají navzájem a znovu rozdělí na 4 stejné hro­mady. Postup se opa­kuje, dokud není získán reprezentativní vzorek o hmotnosti cca 200 kg.

Rozbor reprezentativního vzorku

Rozbor se provádí na sítu, postaveném na 4 popelnicích, do nichž se rovnou třídí hlavní složky SKO (papír, plast, biood­pad, spalitelné od­pady). Popelnice nebo vědra na další složky se rozestaví okolo. Sklo a textil je s ohledem na objem vhodné třídit do popelnic, minerální odpad, kovy, nebezpečný odpad a elektroodpad postačí ukládat do věder. Drobné částice 0 – 40 mm propadají sítem na ochrannou plachtu. Po naplnění popelnice 240 l vytříděným odpadem se přistaví další prázdná popelnice. Systematický pracovní postup značně usnadňuje práci při rozebírání SKO.

 

Obvyklý vzhled hlavních složek SKO je na následujících obráz­cích. Dle využití výsledků roz­borů je možné třídit také další složky jako např. nápojové kartony nebo dětské pleny.

Do minerálního podílu se třídí kromě kamení, cihel, betonu atp. také sádrokarton, porcelán, zrcadla, dlaždice atp. Vedle uvedených využitelných složek odpadu zůstanou dvě materiálově nevyužitelné složky, a to podsítná a spalitelná. Do spalitelného podílu se třídí jednorázové hygienické pomůcky, obuv, kompozitní materiál s převahou spalitelné složky, dřevo, kůže.

 

Vyhodnocení vlastností SKO a jeho využití

Z předem stanovených frakcí lze odebrat vzorky pro laboratorní analýzy. Vzorek musí být odebrán tak, aby byla zajištěna jeho reprezentativnost, tzn. průřezem celého objemu dané frakce. Pokud jsou rozbory prováděny z obou typů zástaveb, vzorky ze zástaveb se smíchají v poměru podle zastoupení těchto zástaveb ve městě. Analýzami se zpravidla stanovuje vlhkost, obsah chloru a popelovin a spalné teplo, což jsou parametry umožňující stanovit výhřevnost a základní vlastnosti odpadů pro využití k výrobě tuhého alternativního paliva nebo pro přímé spalování. Spolu s údajem o obsahu chloru slouží tyto údaje jako podpůrná data při jednání s možnými koncovými zpracovateli směsných komunálních odpadů. Vzhledem k blížícímu se zákazu skládkování těchto odpadů nabývají tyto údaje stále více na důležitosti.

Výsledky 4 sezónních rozborů se při konečném vyhodnocení zprůměrují za celý rok. Z výsledků rozborů reprezentativních vzorků tak získáme průměrnou skladbu SKO, a to v hmotnostních a objemových jednotkách. Z těchto údajů a při znalosti produkce jednotlivých druhů odpadů ve městě za období odpovídající rozborům (zpravidla kalendářní rok) je možné dopočítat skladbu SKO bez vlivu sepa­race a skutečnou účinnost třídění odpadů ve městě založenou na vlast­ních údajích získaných rozbory. K výpočtům využijeme postupy, které jsou uvedeny v Metodickém návodu pro zpracování POH obcí, příloha č. 3 (plné znění zde). Na základě těchto údajů lze upřesnit stav plnění cílů POH a nastavit lépe opatření k jejich dosažení.

Celý dokument ke stažení v pdf ZDE.